Pestruška písečná
Popis chovu > Savci
Pestruška písečná
Pestruška písečná
Lagurus lagurus
Grey steppe lemming Steppenlemming Степная пеструшка
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Savci (Mammalia)
Infratřída: Placentálové (Eutheria)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Podřád: Myšovci (Myomorpha)
Čeleď: Myšovití (Muridae)
Podčeleď: Hraboši (Arvicolinae)
Rozměry
délka 8 - 12 cm + 1 - 2 cm ocas, hmotnost 20 - 40 g (v zajetí i více, jelikož mají sklony k tloustnutí)
Popis
Malý zavalitý hnědošedý hraboš s podélným černým hřbetním pruhem a hebkou, ale hustou nepromokavou srstí.
Zajímavosti
— v Evropě jsou pestrušky mezi chavately sice známé a oblíbené, přesto ne příliš časté, naproti tomu jsou v Americe de facto zcela neznámé a považováné dosud za velmi exotické zvířátko
— ačkoli se pestruška v anličtině (a jiných jazycích) jmenuje lemming, tedy lumík, nejde ve skutečnosti o lumíka, jejich nejbližším příbuzným je severoamerický hraboš pelyňkový (Lemmiscus curtatus)
— pestrušky tvoří až 90% potravy lišek a korsaků (liška jich sežere až 100 za měsíc), v menším množství je loví malé kunovité šelmy a draví ptáci, ale občas i jezevec, rosomák nebo medvěd
— asijské populace pestrušek (nikoli evropské) byly považovány za jedny z největších škůdců v zemědělství, v posledních letech však jejich stavy prudce klesají - je to nejrychleji mizící druh hraboše v Rusku
— populace Volgogradské oblasti a západního Kazachstánu jsou nositely patogenu tularemie a populace na severu Kaspického moře nesou patogen moru
Způsob života
Žije v koloniích, které budují dlouhé podzemní chodby (v zimě i pod sněhem). V přírodě tráví velkou část života pod zemí, na povrch vylézá jen na krátké chvíle. Nejsou vyloženě noční, ale aktivnější jsou za soumraku a v noci (opuští noru, když je to bezpečnější). V zajetí se často přizpůsobují lidem (běžné denní aktivitě). V období velkého přemnožení migrují.
V teráriích mohou být vzájemně nesnášenlivé (zvláště dospělí samci), proto se chovají obvykle ve skupinkách 3 - 8 kusů, přičemž na každé 2 - 3 samice maximálně jeden samec (častěji jen jeden nebo dva celkem). Při více než jednom samci je nezbytná vyšší vrstva substrátu (alespoň 10 cm). Neskáčou a nemají rádi výšky, takže by terárium mělo být zařízeno jen tak do 15 cm výšky.
Rozmnožování
Rozmnožování probíhá obvykle od března do října, když je ale teplá zima a dostatek potravy, rozmnožují se i pod sněhem. Březost 14 - 21 dnů. Kojící samice jsou nejen vzájemně tolerantní, ale nezřídka si s péčí o potomstvo vypomáhají. Pohlavní dospělost v 6 týdnech. Může mít mláďata až 6 krát do roka (v zajetí i více - v laboratořích až 12 krát).
Mláďata
V každém vrhu bývá 5 - 6, výjimečně až 14 holých a slepých mláďat vážících okolo 1 g. Po 11 - 12 dnech otvírají oči a v 18 - 21 dnech jsou plně samostatná.
Potrava
semena, obiloviny, zelené části rostlin, větvičky apod., občas i kobylky nebo jiný hmyz. V zajetí by měly občas dostávat i trávu, vojtěšku nebo jiné zelené krmivo, např. hydroponii a sem tam také moučné červy, malá sarančata nebo pod. Potřebují tvrdý chleba nebo větvičky (na obrus zubů) a naopak nesmí téměř vůbec nic sladkého (ovoce) a olejnatého (slunečnice) - pestrušky mají sklony k obezitě a často trpí diabetem.
Pestrušky si dělají zásoby a to většinou i v zajetí, proto je nutné jim občas kontrolovat spižírny a buď krmit méně nebo odebrat zásoby (jinak se budou přežírat a tloustnout).
Dožívá se
v přírodě obvykle jen několik měsíců, v zajetí do 20 měsíců, někdy až 2 roky, výjimečně do 2,5 roku. U samic platí, že čím častěji do roka rodí, tím dříve uhyne.
Výskyt
Mongolsko, severozápadní Čína, Kazachstán až východní Ukrajina, východní a jižní Sibiř, střední až jižní Ural, historicky žily mnohem dál do Evropy (fosilní nálezy jsou až z Británie)
Biotop
stepi, lesostepi, polopouště a sušší nebo polosuché oblasti
Lagurus lagurus
Grey steppe lemming Steppenlemming Степная пеструшка
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Savci (Mammalia)
Infratřída: Placentálové (Eutheria)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Podřád: Myšovci (Myomorpha)
Čeleď: Myšovití (Muridae)
Podčeleď: Hraboši (Arvicolinae)
Rozměry
délka 8 - 12 cm + 1 - 2 cm ocas, hmotnost 20 - 40 g (v zajetí i více, jelikož mají sklony k tloustnutí)
Popis
Malý zavalitý hnědošedý hraboš s podélným černým hřbetním pruhem a hebkou, ale hustou nepromokavou srstí.
Zajímavosti
— v Evropě jsou pestrušky mezi chavately sice známé a oblíbené, přesto ne příliš časté, naproti tomu jsou v Americe de facto zcela neznámé a považováné dosud za velmi exotické zvířátko
— ačkoli se pestruška v anličtině (a jiných jazycích) jmenuje lemming, tedy lumík, nejde ve skutečnosti o lumíka, jejich nejbližším příbuzným je severoamerický hraboš pelyňkový (Lemmiscus curtatus)
— pestrušky tvoří až 90% potravy lišek a korsaků (liška jich sežere až 100 za měsíc), v menším množství je loví malé kunovité šelmy a draví ptáci, ale občas i jezevec, rosomák nebo medvěd
— asijské populace pestrušek (nikoli evropské) byly považovány za jedny z největších škůdců v zemědělství, v posledních letech však jejich stavy prudce klesají - je to nejrychleji mizící druh hraboše v Rusku
— populace Volgogradské oblasti a západního Kazachstánu jsou nositely patogenu tularemie a populace na severu Kaspického moře nesou patogen moru
Způsob života
Žije v koloniích, které budují dlouhé podzemní chodby (v zimě i pod sněhem). V přírodě tráví velkou část života pod zemí, na povrch vylézá jen na krátké chvíle. Nejsou vyloženě noční, ale aktivnější jsou za soumraku a v noci (opuští noru, když je to bezpečnější). V zajetí se často přizpůsobují lidem (běžné denní aktivitě). V období velkého přemnožení migrují.
V teráriích mohou být vzájemně nesnášenlivé (zvláště dospělí samci), proto se chovají obvykle ve skupinkách 3 - 8 kusů, přičemž na každé 2 - 3 samice maximálně jeden samec (častěji jen jeden nebo dva celkem). Při více než jednom samci je nezbytná vyšší vrstva substrátu (alespoň 10 cm). Neskáčou a nemají rádi výšky, takže by terárium mělo být zařízeno jen tak do 15 cm výšky.
Rozmnožování
Rozmnožování probíhá obvykle od března do října, když je ale teplá zima a dostatek potravy, rozmnožují se i pod sněhem. Březost 14 - 21 dnů. Kojící samice jsou nejen vzájemně tolerantní, ale nezřídka si s péčí o potomstvo vypomáhají. Pohlavní dospělost v 6 týdnech. Může mít mláďata až 6 krát do roka (v zajetí i více - v laboratořích až 12 krát).
Mláďata
V každém vrhu bývá 5 - 6, výjimečně až 14 holých a slepých mláďat vážících okolo 1 g. Po 11 - 12 dnech otvírají oči a v 18 - 21 dnech jsou plně samostatná.
Potrava
semena, obiloviny, zelené části rostlin, větvičky apod., občas i kobylky nebo jiný hmyz. V zajetí by měly občas dostávat i trávu, vojtěšku nebo jiné zelené krmivo, např. hydroponii a sem tam také moučné červy, malá sarančata nebo pod. Potřebují tvrdý chleba nebo větvičky (na obrus zubů) a naopak nesmí téměř vůbec nic sladkého (ovoce) a olejnatého (slunečnice) - pestrušky mají sklony k obezitě a často trpí diabetem.
Pestrušky si dělají zásoby a to většinou i v zajetí, proto je nutné jim občas kontrolovat spižírny a buď krmit méně nebo odebrat zásoby (jinak se budou přežírat a tloustnout).
Dožívá se
v přírodě obvykle jen několik měsíců, v zajetí do 20 měsíců, někdy až 2 roky, výjimečně do 2,5 roku. U samic platí, že čím častěji do roka rodí, tím dříve uhyne.
Výskyt
Mongolsko, severozápadní Čína, Kazachstán až východní Ukrajina, východní a jižní Sibiř, střední až jižní Ural, historicky žily mnohem dál do Evropy (fosilní nálezy jsou až z Británie)
Biotop
stepi, lesostepi, polopouště a sušší nebo polosuché oblasti